"Pohni! Chci chytit místo. Nebudu zas celou diskotéku stát!" řve na mě Inge-moje nejlepší kámoška. "Ježiši, dyť už jdu. Musím být přece krásná. Chci někoho dneska sbalit," směju se. "Boože, Anet! Ty seš nenapravitelná," směje se Inga se mnou. Abych se představila. Jmenuju se Anet. Je mi 18. Bydlím v Německu s mojí 33-letou mamkou. No jo…měla v 17. Studuju na gymplu a kluky střídám jak můžu J…

"No tu je zas lidí," prohlásí Inge, když jsme vevnitř naší oblíbené diskotéky s názvem OlympJ. Jdeme ke stolu, kde sedí zbytek naší party. "Že zdravím!" pozdravím všechny a obejmu je. S klukama si musím dát pusu, protože by to jinak nevydrželi :D. "Tak co Inge? Jdeme pařit?" zeptám se kámošky. "Ne! Nejdřív se jdeme posilnit," mrkne na mě. Tak jdeme k baru, kde do sebe kopneme za půl hodiny asi 4 vodky a jdeme pařit. Je mi ale z ničeho nic nějaký horko. "Co se tlemíš?" zeptám se Ingy, když se tak divně usmívá. "Se otoč!" řekne mi a ukáže prsty. Otočím se a vidím hlouček holek…stojí okolo Tokio Hotel. Musím se taky začít smát. "Hysterky!" podotknu a Inge se směje. Ne, že bych měla něco proti Tokio Hotel, ale tahle hudba se mi nějak moc nelíbí. Je to takový no…dětský! Ale jako Bill není špatnej.

"Můžu prosit?" slyším nad sebou, když začnou hrát ploužáky. Kouknu, kdo mě prosí o tanec a vidím Toma…toho starýho proutníka. "No jistě," mrknu na něj. Hrajou pěknej ploužák. Celou dobu se na mě Tom lepí. Je mi to příjemné. "Díky za tanec," řeknu mu, když ploužák končí. "Ale kam bys chodila? Pojď si se mnou dát něco k pití," řekne mi a táhne mě někam dozadu. "Ty vole, kam to jdeme?" prohlásím se smichem, "jestli chceš se mnou spát, můžeme jít ke mně," začnu se tlumit ještě víc. Zastaví se a v očích má dva ďáblíky. "Opravdu?" začne se ke mně lísat. "Počki počki!" zastavuji ho, "Na sex máme času dost," směju se. "NO dobře," řekne trochu zklamaně. "Tak lidi představuju vám ehm….no," Tom nezná moje jméno. Začnu se tlemit. "Já sem Anet," představím se sama. Se všema si podám ruku a neunikne mi pohled Billa, který mě sjel od vrchu až dolů. Vidím, že ty černý mini šaty působí. Chtěla jsem sbalit kluka, ale to sem nečekala, že se seznámím s Tokio Hotel :D…musím se začít smát. "Čemu se směješ?" zeptá se vyděšeně Bill. "Nic, jenom sem se nad něčím zapřemýšlela," mrknu na něj. "Hele ale lidi…dala bych si něco k pití," prohlásím, "nejlépe vodku," řeknu a sladce se usměju na Toma. "Tvé přáni je mi rozkazem," řekne a už někam jde. Přinese flašku té nejdražší vodky a litr džusu a ještě skleničku a panáky-pro nás dva. "Tak na zdraví," řekne Tom a ťuknem si. "A pusu nebude?" zeptám se naoko smutně. Okamžitě si mě k sobě přitáhne a začneme se líbat. "Ty voe, já řekla pusu a néé…toto no," směju se. Tak tam tak popíjím a bavím se se všema hlavně teda s Tomem. Pak prohlásím: "Asi bych už měla jít domů." A začnu se oblíkat. S holkama jsem se byla už rozloučit. Inga byla trochu naštvaná, že jsem ji nevzala sebou…ale tak, co jsem mohla dělat že. "Půjdu s tebou," řekne Tom a už se zvedá, ale spadne zpátky do křesla. "No myslím, že ty bys tu měl zůstat a kluci tě odtáhnou domů," směju se mu. "Zejtra se mi třeba ozvi, teda jestli si to budeš pamatovat," řeknu a on si mě k sobě přitáhne a ještě se tam chvíli líbáme. "Mějte se!" zamávám jim. "Počkej, tak já půjdu s tebou, ať nejdeš sama," nabídne se Bill. "NO, gentleman…," usměju se. Počkám než se obleče a pak už jdeme… "Bydlím kousek," řeknu, když vyjdeme z diskotéky… "NO to mně je to jedno. I kdybys bydlela na konci Berlína šel bych s tebou," mrkne na mě. "Opravdu?" zeptám se. "No jo, co bych pro holku svýho bráchy neudělal." "Jak pro holku?" zhrozím se. Žádnej pevnej vztah teda nehledám. "No tak…já-á…myslel jsem…" začne Bill koktat. "NO! To neznamená, že když jsme se tam tak líbali a to…no víš co….že spolu budem hned chodit ne?!" směju se. "No, tak já bych to tak asi bral. Ale asi bych svoji holku neopil," začne se taky smát. Tak jdeme ke mně a kecáme spolu. S Billem se opravdu skvěle kecá….s ním si asi fakt rozumí každá holka ty jo…. "NO tak tady bydlím," ukážu na menší vilu. "Hm, pěkný teda," řekne Bill. "S rodičem a sourozenci?" zeptá se. "Ne jenom s mamkou. Naši se rozvedli asi, když mi bylo pět," řeknu. "No to ti nezávidím. Ale vím, jaký to je. Naši se taky rozvedli," pousměje se. "Jo já vím," směju se, "vaše CD jsem slyšela." "Jo aha! Já zapomněl," směje se se mnou. "Takže seš taky skalní fanynka?" zeptá se mě. "Ne! Tak to bacha…né, že byste byli nějak špatní, ale prostě ta hudba je pro mě moc…no…já tě nechci jako urazit…no prostě dětská," řeknu a usměju se na něj. "Jo beru! Přece se to nemůže líbit všem. Cizí názor akceptuju, ale moc to radši neříkej před Tomem…dokáže ho to vytočit," řekne. "No tak já bych asi už měla jít," loučím se s ním, "bylo mi s váma dneska fakt dobře. A skvěle se s tebou kecá. Dobrou," řeknu a chci jít, ale… "Anet?" řekne Bill "No?" otočím se. "Ale nic. Dobrou:" "Ne! Co je?" chytnu ho za ruku. Otočí se na mě. Koukne mi do očí. Znervózním. "Co se děje Bille?" zeptám se ho, ale neodpoví. Dá mi prst přes ústa a přitáhne si mě k sobě. Vykulím oči…

Když Bill vidí, že se tomu objetí nijak nebráním, začne mě líbat. Ani tomu se nebráním. Líbáme se dlouho. Je to s ním opravdu krásný…ještě lepší než s Tomem, protože Bill je jemnější a dává do toho víc citu. Užívám si to. Pak mi Bill sjede rukama na zadek a přitiskne si mě ke mně. Vychutnávám si ho celým tělem…cítím jeho vůni a dostanu šílenou chuť na sex… "Nechceš jít ke mně?" zeptám se ho. Vykulí oči: "To myslíš vážně?" "NO máti beztak doma není, tak o co jde?" provokativně se na něj usměju. "NO já nevím," vymlouvá se Bill. "Ale přece by ses mě nebál," řeknu a přejedu mu přes kalhoty…jenom vzdechne. "Tak co?" zeptám se ještě jednou. "Okej," řekne.

"No jistě! Sem to věděla, že nikdo nebude doma," směju se. "Sedni si do obyváku. Dáš si něco?" zeptám se. "No coca colu, jestli máš, ale ne light." "Jo mám. Pro tebe vždycky," mrknu na něj. Položím to na stůl a sednu si vedle něj. Začnu ho hladit po stehně. Ani napít se nemůže. Položí sklenici na stůl a přitáhne si mě k sobě…začneme se líbat. Pak si na něj sednu obkročmo a líbám ho na krku. Začne mě hladit na stehnech a zajede pod šaty…vzdechnu vzrušením. Sedne si a já mu vysleču triko. On mi vysleče šaty. Pak mu s námahou rozepnu kalhoty a on si je vysleče. Pak se překulíme a on mě líba na krku….mezitím mi rozepne podprsenku a líbá mě na prsou a pak na bříšku…a jde níž. Jsem naprosto vzrušená…

Pak mi vysleče i kalhotky a já mu trenky….roztáhnu nohy a Bill do mě začne pronikat…orgasmu dosáhneme skoro současně…musím říct, že Bill je fakt dobrej…ví, co se holkám líbí. "Bylo to skvělý," řeknu mu potom. "Jo bylo to nádherný. Seš skvělá," vydechne a líbne mě na tvář. Koukne na hodiny: "Ty voe pět ráno, asi bych už měl jít zpátky do hotelu." "Kam bys chodil? Tady se můžeš vyspat. Namaluješ se taky, šminky mám," směju se. "To se vyspíme na tom gauči?" zeptá se. "Ne! Pojď jdeme spát ke mně," táhnu ho nahoru. Zalezem pod peřinu. Bill se otočí, že jde spát, ale mně se ještě nechce. Vlezu pod peřinu a začnu mu jazykem přejíždět na zádech. Bill se jenom zatřese. "Co to?" zeptá se a směje. "Nedělej, že se ti chce spát?!" provokuju a přejedu mu jazykem po rtech. To ho vzruší. Přitáhne si mě k sobě a začneme se líbat. Sednu si na něj zase obkročmo a začnu ho líbat na břichu…vidím, že se mu to líbí. Je zase vzrušenej…. Někde sem slyšela, že v nejlepším se má přestat. "No tak půjdem spát ne?" řeknu a slezu z něj. Bill jenom vykulí oči."Teď?" zařve a ukaže na trenky. Dám mu jenom pusu a otočím se. "No to je dobrý!" rozčiluje se. "Copak?" jsem jako cukr. "No ty mě tak navnadíš a pak skončíš," je naoko smutnej. "Ale tak…nezvládneš to sám?" usměju se na něj a ze srandy na něj vypláznu jazyk. To sem ale neměla dělat, protože Bill si mě k sobě přitáhne a začne mě líbat. Chvíli se bráním, ale jak se mi začne sahat pod kalhotky, nevydržím a podlehnu jeho polibkům. Pak mi vysleče kalhotky a já zařvu : "Hej co to děláš?" a směju se. "NO nic! Jenom chci to co ty," mrkne na mě. "Jak víš, co chci?" směju se, ale to už mi pusu umlčí polibkama. Vysleču mu teda taky trenky a milujeme se znova. Pak usnem oba vysílením.

Když se probudím, Bill ještě spí. Vstanu teda a jdu se osprchovat. Namaluju se. Když přijdu do pokoje, Bill už tam není a na posteli leží jenom vzkaz: "Musel jsem jít. Večer máme koncert. Ale přijď zase do Olympu. Budem tam. Posílám pusu Bill." No super, řeknu si pro sebe, ani ranní pusa. Jdu se teda rovnou na obědvat. Po obědě si pustím televizi, ale usnu u ní. Probudí mě až mamka. "No to je leháro. Učit se nemusíš?"směje se mamka. "Ale mami," začnu na ni jak na malý děcko, "začaly přece prázdniny. Včera, pamatuješ?" smějeme se obě. "Tak co mami? Budeš tu dneska spát?" rýpnu si do ní. "No nevím asi ne," řekne a jde do kuchyně vybalit nákup. "A ty něco na večer plánuješ?" ptá se mě mamka. "No jdu zase pařit. Byla jsem pozvaná klukama z Tokio Hotel," usměju se. "Moment, jdu do tvého pokoje," řekne a utíka nahoru. Jenom z vrchu slyším: "Tady to smrdí sexem!" Přijde dolů a začne se smát. "No co už," usměju se omluvně. "Tak já pádím. Jídlo tu máš. Papa. A slušně," dá mi pusu a jde zas pryč. Kouknu na hodiny, měla bych se umýt a namalovat. O půl osmý přijde Inge. Osprchuju se, namaluju a jdu si vybrat oblečení na večer. Vezmu si krátkou odrbanou riflovou minisukni a černý triko s výstřihem, k tomu černý conversky. O půl zazvoní Inge. "Ahoj Inge," řeknu a vlípnu jí pusu. "Tak jdeme?" zeptá se. Jdeme zas do Olympu.

"Zase lidí," prohlásím. Rozhlídnu se a vidím naši partu. "Pojď!" zatáhnu Ingu za ruku. "Jdeme zas k baru," táhne mě Inge. Dáme opět 4 vodky a jdeme pařit. Pustí Tokio Hotel - Schrei. S Ingou řveme: "Schreeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeei!" a smějeme se jak blbé. Pak si jdeme na chvíli sednout. Přijde mi smska: "Pojď si sednout k nám. Tom!" "Inge, já jdu za klukama," řeknu jí. "Vem mě sebou," prosí a oči se jí jenom lesknou. "Tak pojď!"

"Zdravím tu nej skupinu," zahlásí Inge a já jdu do kolen. Kluci jenom nechápou. "No lidi tohle je Inge," představím klukům moji nej kámošku. Inge jde hned za Georgem a Gustavem. "Jdeme tančit?" zeptá se Tom, když hrajou ploužáky. Kopnu do sebe vodku a jdu. Celou písničku se na mě lepí. Pak se i líbáme, cítím ty hnusný pohledy od ostatních holek, ale je mi to celkem ukradený. Pak si jdeme sednout. Tom mě pořád hladí po stehnech. Kouknu na Billa a vidím, že je naštvanej a smutnej. Když jde pak Tom tančit s Inge, řekne mi Bill: "Mohl bych s tebou mluvit?" "no jistě," odpovím mu a jdeme někam do rohu, kde je klid. "Ty jako chodíš s Tomem?" zeptá se. "Ne! Kdes na tom byl?" "No , že se tak k sobě máte," řekne. "Ne! Já nechodím s nikým, já si pouze užívám svýho života," prohlásím. "Takže mi snad chceš říct, že to včera, no vlastně dneska, byl jenom úlet?" vyvalí oči. "A co sis myslel?" řeknu a potlačuju smích. Ten alkohol….teda…J … "Nic!" řekne a jde pryč. "Bille!!!" zařvu za ním. "Nech mě ty děvko!" zařve za mnou. NO teda tohle si nenechám líbit. Vyběhnu za ním a zastavím ho: "Cos to řekl?" sem nasraná. "Pravdu!!!!" vpálí mi do očí a já mu vlepím facku….

"Auu!" zařve Bill. "Co se tu děje?" zeptá se Tom. "Ale nic! Jenom sem tady slečně řekl pravdu! Že je děvka," řekne Bill Tomovi. "Cože?" směje se Tom. "No moc se netlem. Včera jsme spolu spali," vybalí všechno Bill. "Sakra! Tys mě předběhl," zlobí se na oko Tom a já se musím smát. Bill nechápe. "Tobě to nevadí?" ptá se Bill Toma. "Proč by mi to mělo vadit? Výdyť je mladá, pěkná. Ať si užívá. Ale nesmi zapomenout na mě," mrkne na mě. Bill jenom převrátí oči a odchází. "Co mu je?" zeptám se se smíchem. Inge mě zatáhne bokem a řekne: "No moc bych se nesmála. Bill to asi jako úlet nebral a tak si ho ranila." "Ježiši. Co čekal? Že se mu hned vrhnu kolem krku a budu se s ním vodit za ručičku?" koulím očima. "Posloucháš mě? On chtěl něco víc. Možná tě má rád jako něco víc než kámošku," valí do mě Inge. "Ale prosím tě. Z toho vyroste. Vždyť mě nezná, nemůže se do mě zamilovat," oznámím ji. "Že ne? Sama si mi řekla, jak jste si včera po cestě domů rozuměli. A pak ten sex…asi si fakt myslel, že z toho bude něco víc," a valí a valí. Už mě z toho bolí hlava ty jo. "No dobře. Ale co, je pryč. Jdeme pařit?" zařvu do davu. Tom hned vyskočí, chytne mě za ruku a táhne mě na parket. Tam spolu paříme jako o život. Neustále mě ojíždí, líbá mě na krku a hladí na zadku. Pak začnou hrát opět ploužáky… Tom se na mě přilepí a ploužíme. Začneme se líbat. Pak kouknu vedle a vidím Inge s Georgem jak se taky ojíždí. Musím se začít smát. "Čemu se směješ?" zeptá se Tom. "Se koukni," řeknu a ukážu mu Inge a Georga. Začne se smát taky. Pak se mě zeptá: "Nechceš jít dneska ke mně na hotel?" "No mně je to jedno, že!" směju se. "Fajn! Tak jdeme," řekne a jdeme si pro věci. Rozloučím se ještě s Inge a pak nastupujeme do taxíka, který zavolal Tom.

Vylezu z auta a kouknu na hotel. No paráda, přepychovej. Tak 5 hvězdiček, tipla bych.

"Tak tady bydlím," řekne Tom a otevře dveře. "Nooo moc uklizeno tu teda nemáš," kouknu na bordel všude. "Co bys čekala? Nemám čas uklízet," mrkne na mě. Sedne si na gauč a řekne: "Pojď ke mně kotě." Jdu k němu a očekávám, co se bude dít. Sednu si schválně co nejdál od něj. "No kde až to sedíš?" ptá se. "Jestli něco chceš, pojď ty ke mně," mrknu na něj. Jenom převrátí oči. "A nech si ty ksichty nebo půjdu dom," řeknu. "Ale tož, přece by ses nezlobila," lísá se ke mně. Začne mě hladit na stehně, pak mi koukne do očí a šibalsky se usměje. "No co?" řeknu a olíznu si horní ret. To ho vyprovokuje, přitáhne si mě k sobě a začneme se líbat. Líbá skoro stejně jako Bill, akorát je trochu divočejší. Hned se mi začne sápat pod tričko, za chvíli ho už nemám. Nenechám si to líbit a vysleču mu jeho. Pak mě líbá na krku a jede níž na břicho. Když ho to už přestane bavit, vysleče mi sukni a já jemu kalhoty. Pak si sám sundá kšiltovku a tu čelenku pod tím, nebo co to tam má. Pak mi rozepne podprsenku a chce mi vysléct i kalhotky, ale zastavím ho: "Jdeme do ložnice!" Tak mě vezme do náručí a přenese mě do ložnice. Tam pokračujeme v předehře. Když už jsme oba dost vzrušení přejdeme k dalšímu. Tom do mě začne pronikat. Užívám si to, ale jen do tý doby, než se Tom udělá a svalí se vedle mě. "Bylo to úžasný," prohlásí potom a vlepí mi ještě pusu. "Dobrou," řekne ještě a otočí se na jinou stranu. Obleču si teda spodní prádlo a jdu si zapálit na balkon. Je mi celkem chladno jenom v tý podprsence a kalhotkách. Koukám na skoro už ranní Berlín. Je odsud skvělej výhled. Když dokouřím, jdu si lehnout zpátky za Tomem a hned usnu. Ráno mě probudí nějaký hlasitý klepání. Kouknu na Toma….ještě spí. Vstanu teda a jdu otevřít no. Otevřu dveře….a tam stojí Bill. Kouká na mě jak na blázna. "Co je?" zeptám se. "Co-co tu děláš?" zeptá se. "NO co by! Sem přece ta děvka ne?!" vpálím mu do očí. "Chtěl si něco po bráchovi?" "JO! Ať už vstává. Za hodinu a půl jedem na rozhovor. Tak buď tak hodná a vyřiď mu to," řekne mi. "Jo neboj! Dáme si jedno číslo a pak mu to řeknu," usměju se na něj. Jenom vyvalí oči. "No moc na mě nekoukej," mrknu na něj. Svěsí ramena a jde pryč jak spráskanej pes. Zavřu dveře a jdu probudit Toma. "Vstávej!" zařvu přes celej pokoj. Tom se hned probudí a začne hned hlásit: "Co se děje? Kdeže to hoří?" No já jdu do kolen. "Ty vole, ty máš dost," řeknu mu, když se uklidním, "nikde nehoří!Za hodinu a půl prej máte rozhovor či co." "JO aha. NO to abych se šel trochu umýt." "NO to bys měl!" směju se a dám mu pusu. "To tu chodíš jen tak ve spodním prádle jo?" usmívá se jako sluníčko. "JO," usměju se. "A co snídaně bude?" zeptá se. "Co sem tvoje služka?" zeptám se ho. "Ale já myslel jinou snídani," mrkne na mě. "PO vyčištění zubů," prohlásím a tak si jdeme oba umýt zuby. Pak se vracíme zpátky do postele. Kde se mazlíme….teď si Tom dává víc záležet…líbá mě na celým těle a já si ho vychutnávám. Pak do mě začne pronikat a když jsme v tom nejlepším, vejde někdo do pokoje….

"Co chceš Bille?" zeptá se s ledovým klidem Tom…Bill není schopen slova. "No já-já..jenom sem ti přišel říct, ať si pohneš," červená se Bill. "Jo jenom to tady dokončím," mrkne na mě, "a už půjdu." Bill převrátí oči v sloup a odchází. Nezapomene třísknout dveřama. "NO ten bude mít zas náladu, co?" zeptám se se smíchem Toma. "Co už. Nedá se nic dělat. Nemůžu za to, že na mě pořád žárlí. Ale tak, když tě dostal do postele, tak nevím o co mu jde," přemýšlí nahlas Tom. "Takže dneska spolu končíme?" směju se. "No, jestli už se mnou nechceš spát tak jo!" směje se se mnou. "NO, když budu mít náladu, se ozvu," mrknu na něj a políbím ho. "Hele ne!" zastaví mě Tom. "Co je?" zeptám se. "Jako do kina můžem zajít, nebo se ke mně můžeš kdykoliv stavit, že," řekne mi. "No tak fajn, tak jak přijedete z tý televize nebo kam to vůbec jedete se můžeš ozvat a já přijdu. Uděláme si pěknej večer," mrknu na něj. "Dobrý, ozvu se. Teď se jdu umýt, tak papa," lípne mi pusu ještě a já odcházím. "Ahoj!" zařvu ještě na něj, ale už mě neslyší, protože se sprchuje.

Když vyjdu ze dveří, stojí tam Bill. "Zdravím," řeknu mu. "Hm," dostane ze sebe. Tak si ho víc nevšímám a jdu dál. Když se najednou ozve: "Anet?" "Co je?" zastavím se. "Já-já jen, nechtěla bys večer někam zajít, třeba na kafe?" řekne a já vyvalím oči. Nejdřív mi nadává, že jsem děvka a teď tohle. "Ty chodíš ven s děvkou?" rýpnu si. "Promiň, to jsem přehnal, vím. Omlouvám se," omluví se mi. "Omluva přijata, ale jsem domluvená s Tomem a…" Bill mi skočí do řeči: "No dobrý, jenom jsem to zkusil!" a chce jít pryč. "Počkej!" zastavím ho. "Chtěla jsem říct, že to bráchovi určitě vadit nebude, když půjdu s tebou," řeknu. "Dobře, tak já se ti ozvu," usměje se a lípne mi pusu na tvář. V tom vyleze Tom: "Ale ale, co to tu vidím?" usmívá se. "Tome, večer to nevyjde. Promiň, že ti dávám košem, ale Bill mě tak pěkně poprosil, abychom šli na kafe a já to nemohla odmítnout," řeknu mu. "NO to ne!" řekne naoko naštvaně. "co už," usměje se na něj vítězně Bill. Tom chce něco říct, ale zastavím ho: "Ale kluci přece se nebudete hádat. Tome přece bys nežárlil," mrknu na něj. "No ne! Pusa to spraví," sladce se na mě usměje. Vlepím mu pusu na tvář a utíkám pryč. Ještě zavolám: "Mějte se hoši! Večer mi Bille napiš!"

Domů přijdu kolem jedenáctý. Jdu okamžitě do sprchy. A pak si jdu dát oběd. Mňam .. špagety. Mamka byla doma…rozhlídnu se po kuchyni a vidím od ní vzkaz: "NO děvče, ty se moc doma nezdržuješ. Posílám pusu mamka a buď hodná." "To víš mami , že budu," řeknu si nahlas…vezmu si jídlo do obyváku a zapnu bednu. Pustím vivu a vidím rozhovor s klukama. Klasický otázky: Co holky? Jak vás baví hudba? A bla bla bla…. Achjo…to by mě nebavilo, pořád odpovídat na stejný otázky. Koukám na Toma a Billa. Kdyby nebyl Bill namalovanej, vypadal by přesně jak Tom. Až na ty vlasy teda. A jsou tak moooc rozdílní. Tom je divokej pařmen, co střídá holky jako ponožky a Bill je jemnej, milej, hodnej a asi chce hodnou holku. Což já nejsem. Začnu se smát, až mi zaskočí špageta….

V pět mi přijde smska: "Anet, budu u tebe asi do hodiny. Bill." Ježiši! Do hodiny? To si musím pohnout. Ještě rychle něco sním a jdu se namalovat a upravit si vlasy. Pak si jdu do pokoje vybrat co na sebe. Kouknu z okna. Nějak se zatahuje. Rozhodnu se pro černý manžestráky a černý uplý triko s nápisem: "I want you!" V tom zazvoní zvonek. Jdu otevřít. "Ahoj," přivítá mě Bill a dá mi pusu na líčko. Kouknu na něj. Má na sobě rifle a černou mikinu a brýle tse-tse. Obuju si boty a jdeme. "Sluší ti to," řekne mi Bill a já nestíhám. "Ty jo, díky," odpovím mu. Zdá se mi to nebo mě balí? Nebo se o to snaží. "Tak kam jdeme?" zeptám se pak. "No já nevím, já bych šel do mýho oblíbeného baru Tokyo," navrhne. Začnu se smát. "co se směješ?" zeptá se Bill. "No jenom tomu názvu," usměju se. Usměje se taky. A až teď si uvědomím, jak sladkej úsměv má.

"Dobrej," pozdraví Bill číšníka. Sedneme si do rohu, aby nás nikdo nerušil a čekáme na příchod číšníka. "Co to bude mládeži?" zeptá se číšník. "Coca colu a redbull," řekne Bill. "To samý," řeknu. Za chvíli to číšník vše donese. A pak už kecáme s Billem o všem možným. O kapele, o mně, o mých a jeho plánech….

"To už je tolik hodin?" zhrozím se. Je totiž půl deváty. "To jsme tady tak dlouho?" divím se. "No jo…s tebou čas rychle utíká," usměje se na mě. Z toho úsměvu fakt nestíhám. Taky se na něj usměju. "Strašně krásně se směješ," řekne mi. Já vyvalím oči. "no nediv se tak…je to pravda," řekne a nakloní se ke mně. Přitáhnu si ho k sobě a líbáme se. Je to s ním opravdu krásný…lepší jak s Tomem. Bill je jemnější a víc to prožívá. Když se líbáme, zrovna hraje Metallica - Nothing Else Matters a já si vzpomenu na svýho bývalého…odtrhnu se od Billa. "Co se stalo?" vyděsí se Bill. "Nic já jen…při tý písničce…vzpomněla jsem si na bývalého a na tu bolest..a jak mi ublížil…." Sdělím mu. "Aha, tak to je mi líto." "Ne! To je dobrý. Teď už bys mě možná mohl chápat, proč tak střídám kluky. Nechci nikdy zažít znova tu bolest, co jsem zažila," posmutním. "Ale já ti ubližovat nechci," koukne na mě. Ale tak strašně zvláštně, možná roztomile. Nevím, nedokážu ten pohled popsat. "Tím chceš říct co?" zeptám se. "Nechceš to se mnou zkusit?" zeptá se narovinu…jenom vyvalím oči….

"Po tom cos mi řekl že jsem děvka?" Bill sklopí jenom oči. "Hm?" řeknu. Bill jenom mlčí. "Tak co?" ptám se dál. "Myslíš, že na to se dá jenom tak zapomenout? Ale asi si měl pravdu. Ale já bych to s tebou klidně zkusila. Líbíš se mi a přitahuješ mě, ale prostě…mám strach z vážného vztahu. A jak si řekl sem děvka. To chceš začít chodit s děvkou?" rýpnu si zas. Bill pořád mlčí a má sklopený oči. "Tak řekneš mi k tomu něco?" začínám být nervózní. "Já ti ale ublížit nechci," řekne konečně. "Jo to říká každej…a jak to dopadá. Pak se napije a je už to jede," argumentuju. "Ale já takovej nejsem. Vůbec nepiju. Jo, za pěknou holkou se otočím, ale to je tak vše. Možná dám fanynce pusu..." řekne. Nevím, co na to říct…Tak oba mlčíme. Bill potom konečně protrhne to ticho: "Asi bych už měl jít. Zejtra máme koncert. Musím se vyspat. Chceš odprovodit?" zeptá se. "Jo , budu ráda," usměju se na něj. Bill zaplatí a jdeme. Celou cestu ke mně se smějeme a provokujem. Pak jdeme přes jakousi trávu a Bill do mě strčí tak silně, že málem spadnu. Kdyby mě nechytil nevím, nevím….jsme teď těsně u sebe. Kouká mi do očí. Až teď si uvědomím, že se v těch jeho hnědých očích topím…pohladí mě po tváři a políbí mě. Pak se zničehonic odtrhne, ale já si ho přitáhnu zpátky a políbím ho taky…líbáme se…vychutnávám si jeho měkký rty a cítím jeho vůni. Uvědomím si, že stejnou vůni má i Tom. Když už nám to stačí, chytne mě za ruku a jdeme ruku v ruce domů…

"Tak já už půjdu. Ahoj," řeknu Billovi a chci jít. Bill mě ale zastaví: "A na dobrou noc pusu?" hodí na mě psí pohled. Chci mu dát jenom letmou pusu, ale to mu nestačí a přitáhne si mě k sobě a tak se zas líbáme. "Už fakt jdu," řeknu, když se od něho konečně asi po pěti minutách odtrhnu. "Dobře. Ahoj. Zejtra se ti ozvu jo?" "JJ ozvi. Ahoj Bille," rozloučíme se. A já jdu domů.

Doma opět nikdo není. Kouknu do lednice. Jo, je celá narvaná. Udělám si teda ovocnej salát a jdu si pustit televizi. Zrovna začíná Komisař Rex. Tak něho koukám. Potom se jdu osprchovat a spát.

"Vstáváme!" zařve někdo. Já ihned vyskočím z postele a sem celá vyděšená. "Co se děje?" řeknu…to už vidím vytlemenou Inge. "Ty seš vůl," řeknu jí, ale směju se s ní. "NO voe, moc se nesměj. Táhni se oblíct, jdeme do města nakupovat," řekne mi Inge. "A kolik je?" zeptám se. "Půl jedenáctý. Máš půl hodiny," rozkáže mi. "Rozkaz, generále," řeknu a zasalutuji. "Ty seš šašek," směje se mi. Jdu se teda vysprchovat, namalovat… "Co si mám oblíct?" ptám se Inge. "Nevím, stejně si koupíš nový hadry," oznámí mi. Tak si nakonec vezmu černý šatičky…

"To je úžasný triko," rozplívám se nad černo-červeným pruhovaným tričku ve stylu Avril Lavigne. "Jdu si ho vyzkoušet," a už letím do kabinky. Padne mi jak ulitý. "Ještě rifle chci," oznámím své přání. Inge jenom obrací oči v sloup. "NO co je? Tys chtěla jít nakupovat," dloubnu do ní. "No jo, ale to jsem nevěděla, že ti to bude tak dlouho trvat," řekne znuděně. "Tyhle jsou super. Jdu si je vyzkoušet," řeknu, když uvidím světlý boková rifle a ještě navíc potrhaný a naschvál roztrhaný.

"Kam se půjdem najest?" zeptám se Inge, když už mám vše vybráno. "Do Mekáče, kam jinam," řekne. "Mňam, už se těším až si dám hambáče a hranolky a coca colu," začnu se olizovat.

"Ty vole, to je kalorií," řekne mi Inge, když se cpeme. "Teď to budeš řešit ne?" začnu se smát. Tak jíme a jíme, když se ozve nějaký křik…jenom uslyším nějakou holku hystericky zařvat: "TOKIO HOTEL!" Musím se začít smát. Inge se směje se mnou. Kouknu ke dveřím, kluci vchází a holky se kolem nich sesypou. Chudáci. Rozdají snad stovku podpisů a pak si jdou konečně sednout. Když nás uvidí zamávají nám a pozvou nás ke stolu. Dáme jim ale najevo, že už odcházím.

"Ty vole, proč sme si nešly k nim sednout?" vyčte mi venku Inge. "Zbytečný rozruchy," mávnu rukou. "No tobě se to kecá, když ses vyspala s Kaulitz-Twins," řekne naštvaně Inge. "NO a ty s Georgem," začnu se smát. "No jo…Georg…málem bych na něj zapomněla," směje se taky. "Tak ahoj," rozloučím se s Inge před barákem.

Dojdu domů a chci se jít osprchovat, když mi zazvoní telefon. "Prosím?" řeknu, protože vidím neznámý číslo. "No ahoj Anet, tady Bill…nechceš za mnou přijít na hotel. Pošlu pro tebe taxík," vychrlí na mě. "Jejda…tolik informací najednou. Jo přijdu. Taxík posílat nemusíš. Do hodiny jsem tam. Pa zatím," řeknu. "Jo papa," a zavěsí. Jdu se rychle osprchovat a přemalovat. Obleču si nový hadry a riflovou bundu a jdu.

"Ahoj, co ty tady?" potkám Toma. "Jdu za tvým bráchou," oznámím mu. "Aha tak to jo," řekne a usměje se. "Snad ti to nevadí ty proutníku," dloubnu do něj. "NO jistě že mi to nevadí, když se za mnou pak stavíš na kafe," mrkne na mě. "Neblázni. Budu věrná," začnu se smát. "TY????" vyvalí oči a začne se smát taky. Jenom mávnu rukou, ale nedomávnu, protože mi ji chytne Tom a přitáhne si mě k sobě a začne mě líbat. :-P "Co to má znamenat???" slyším za sebou Billa…..

Okamžitě se od Toma odtrhnu… "Bille, není to tak jak si myslíš," zakřicím na něho, ale on už jde pryč. Vyběhnu za ním a chytím ho za ruku. "Nechej mě na pokoji!" vytrhne se mi. "Ale Bille! Nech si to prosím vysvětlit!" snažím se ho zastavit. "A co si mám na tom nechat vysvětlovat. Viděl jsem, stačí mi to!" řve po mně. "Bille! On si mě k sobě přitáhl, já sem za nic nemohla!" "Ne? Nemohla? Tak proč ses nebránila?" zeptá se…nedokážu mu odpovědět. "No? Co mi na to řekneš?" valí do mě. "Nic že!!!" odpoví si sám. "Tak můžeš jít!" odchází. "Bille ne!! Prosím. Já sem o nás včera přemýšlela a…" "Nezajímá mě to!" skočí mi do řeči. "Nezajímá tě to? Fajn! Chtěla jsem to s tebou zkusit. Ale už nemáš zájem. Tak sbohem!" zařvu ještě na něj a odcházím. Všimnu si ale, že se Bill po tý větě zastavil, ale pak šel dál. Nahrnou se mi slzy do očí. "Ale kotě, přece bys nebrečela!" směje se na mě Tom. "Všechno si posral! Já to s ním chtěla fakt na vážno vyzkoušet!" zařvu na něj. "Ale kotě," chce mě obejmout ale já ho nenechám. "Nech toho!" "No dobře, kotě. Ale tak…nepůjdem se aspoň někam napít?" zeptá se mě Tom. Chvíli přemýšlím, ale nakonec jdu. "No dobře! Kam?" zeptám se. "Do Olympu? Aspoň můžem zapařit, kotě," navrhne Tom. "NO dobře! Jdeme," řeknu.

Olymp je zase narvanej. Jdeme rovnou k VIP salónku. "Tak co si dáme?" zeptá se Tom u baru. "No já si dám dvojitou vodku a džus," řeknu. "NO dobře..já to samý," a objedná. Tak tam tak pijeme…Tom moc nepije, ale já piju jednu za druhou. "Jedem pařit?" zeptá se Tom. "Jo!" řeknu už dost nalámaná. Pařím jako o život, s Tomem se pořád ojíždíme, ale nic víc. Párkrát se pokusí, ale vždycky ho odbydu. Když už jsme totálně unavení, jdeme si sednout do salónku…a koho tam nevidíme. Bill s nějakou blondýnou… "No čus brácha co ty tu?" zeptá se Tom. Bill když mě uvidí zesmutní. "NO já se přišel odreagovat a potkal jsem Julii. Tak jsme šli sem," oznámí Bill Tomovi. "Hej ploužáky, pojď!" táhne mě Tom na parket. "Ty mě zabiješ!" směju se. Všimnu si na parketě, že kousek od nás tančí i Bill a Julie. Píchne mě u srdce. Přitáhnu se teda blíž k Tomovi. Ten mi sjede níž na zadek. "Hele mladej!" směju se. "NO co je? Nemůžu si pomoct no," směje se taky. Když skončí písnička, přijde Bill: "Nemohli by sme si na chvíli vyměnit partnerky? Julii znáš tak co," řekne Bill. "Proč ne?" mrkne Tom na Julii…no jo je zas ve svým živlu. Začnu teda tančit s Billem…mlčíme….

"Tak jak se bavíš s Tomem?" zeptá se pak Bill "Jooo skvěle," řeknu. A pak zase ticho. Písnička končí… "Tak díky za tanec," poděkuju Billovi. "Nechceš zůstat ještě na jednu? Tom Julii zabavil," řekne a já se otočím a vidím jak se Tom líbá s Julií. Musím se smát. "Tak dobře," usměju se na Billa. Tak tancujeme a mlčíme. Cítím Billovi vůni…musím se k němu víc přitáhnout. Bill ale nechce…to mě raní. Sundám z něho ruce a jdu si sednout k baru a objednám si další vodku. V tom mi někdo sáhne na rameno: "Co se stalo? Proč si odešla?" koukám na Billa. "To je jedno!" odbydu ho. "Ne to není!" řekne. "Bille nech mě prosím být!" "A proč tak najednou? Předtím si říkala něco jiného," řekne mi. "JO říkala. A byla to pravda. Ale teď se k tobě trochu víc přitisknu a ty mě odmítneš…tak co?" cítím, že budu asi brečet. Jenom ne brečet. Nesmím být slaboch. "Já-já…" "Ne neříkej nic!" zastavím ho. Zaplatím tu vodku a běžím pryč. Sednu si na nejbližší lavečku a začnu brečet. "Už je to tu zase…já kráva pitomá!" zařvu si. "Nejseš pitomá, já sem pitomec," ozve se ze tmy. Bill… "Co tu děláš?" zeptám se a otírám si slzy. "Ty brečíš?" lekne se Bill. "JO, nech mě prosím být…akorát to zhoršuješ. Jdi pryč!" vyháním ho. "Ne! Teď nikam nepůjdu!" řekne a sedne si vedle mě a obejme mě. "Ne! Bille nedělej to..zhoršuješ to," vzlykám. "Anet, prosím nebreč!" řekne a chytne mě, otočí si mě k sobě a koukne mi do očí. Vidím v nich něhu…lásku… políbí mě… líbám se…konečně… "Konečně," vydechne Bill… Musím ho obejmout. "Hej ne tak silně, umačkáš mě," směje se. "Promiň" řeknu a pustím ho. "Ale pouštět si mě nemusela," mrkne na mě. "Hm," řeknu akorát. "Co je Anet?" zeptá se Bill. "Nic! Jdu domů," řeknu a zvednu se

"Anet? Kam jdeš?" zařve za mnou Bill. Neodpovídám, jenom jdu. Bill mě ale doběhne a zastaví mě. "Co se děje?" ptá se starostlivě. "Já nevím Bille. Nevím sama co se děje," řeknu mu. "Můžu tě odprovodit domů? Mám o tebe strach," nabídne se Bill. "Klidně," řeknu mu. Jdeme a Bill mě chytí za ruku. Přitisknu se k němu. Kouknu na něj a on se na mě usměje. Usměju se taky…

"Tak ahoj,"loučím se s ním. Ale nenechá to jen tak, přitáhne si mě k sobě a začneme se líbat… "Tak ahoj!" řeknu a utíkám domů.

Zavřu dveře a začnu brečet..ani sama nevím proč. Mám strašném zmatek v hlavě. Nevím, jestli jsem se zase zamilovala…jdu se radši osprchovat a spát…

Ráno mě probudí zvonek…Jdu otevřít. Venku stojí nějaká neznámá holka. "Známe se?" zeptám se jí. "Ne, ale poznáme. Můžu dál?" zeptá se. Vypadá celkem bezpečně, takže ji dovnitř pozvu. "Dáš si něco?" zeptám se jí. "NO kafe, jestli máš," řekne. "Jj udělám ti ho."

"NO tak povídej! Proč si vůbec tady?" zeptám se té neznámé holky. "NO jsem Efa a teď jsem přijela z Austrálie a co nevidím…noviny plné fotek tebe a Billa," začne. "NO a?" skočím ji do řeči. "Nebudu chodit kolem horký kaše. V Austrálii sem byla dva měsíce…včera sem se vrátila…a prostě Bill mi sliboval věrnost a teď tohle??" "Cože? Jakou věrnost? Ty s ním chodíš?" vyvalím oči. "No ano! Už asi rok. Ale nikdo o tom nevěděl…ani noviny…tak dobře jsme to tajili…a…" "Ne! Už mi nic říkat nemusíš. Běž! Pochopila jsem!" Ta holka se zvedne a bez slov odejde. Začnu brečet. A já pitomá mu věřila…a on mi ještě říkal jaká sem děvka. Brečím a brečím…pak slyším zvonek…utřu slzy a jdu otevřít. Je tam Bill… "Co ty tady ještě chceš?" zařvu na něj. "Cože?" nechápe Bill. "Vrátila se ti ta Efa!" zařvu na něj….Bill vyvalí oči. "Jaká Efa?" "Ta tvoje holka se kterou chodíš už rok!" řeknu. "Ne! To není pravda!" brání se Bill. "Táhni!" zařvu na něj a třísknu dveřama….

"Anet! Otevři!" řve Bill přes zavřené dveře. "Táhni!" ozvu se. "Anet, prosím, nech si to vysvětlit! Není to tak. S Efou jsem chodil, pravda, ale než odjela do Austrálie, tak jsem to s ní ukončil. Ale koukám, že ona to nepochopila. Otevři prosím!" mele Bill. Nechci ho poslouchat, ale nejde to. Slyšela jsem každé jeho slovo…moc mě to bolí…asi jsem se opravdu zamilovala…nee to není možný. "Anet!!!" tluče Bill na dveře. Radši mu otevřu, nechci, aby sousedi viděli takový scény. "No konečně," řekne Bill a vtrhne dovnitř. Zavřu teda dveře. Obejme mě, ale okamžitě se mu vytrhnu. "Anet? Proč to děláš? Vždyť víš, že to není pravda. Vidím ti na očích, že mi věříš," mele Bill svou. Neodpovídám, nemám sílu. Jenom cítím, jak se mi slzy hrnou do očí. "Anet, jenom nebreč prosím," zase se mě Bill snaží obejmout. Tentokrát se nebráním. Objímá mě a hladí po vlasech. Mně jenom tečou slzy. Bill mi zvedne bradu a koukne mi do očí. Uhnu očima… "Anet, koukni mi do očí," řekne mi. "Ne!" odpovím mu. "Proč?" zeptá se. Neodpovím mu. "Anet?" Já nic. Zvedne mi teda silou tu bradu zpátky…koukáme si do očí. Mně zas vlhnou oči. Bill mě pohladí po tváři, usměje se a políbí mě. Začnu zase brečet. Ale stejně pořád nechápu, proč brečím. "Anet, proč brečíš?" lekne se Bill. "Já sama nevím," kuňknu. Jenom mě zas pohladí a usměje se. "Nepůjdem si sednout?" zeptá se mě. "Jo jistě. Dáš si něco?" zeptám se ho. "NO coca colu, jestli máš," usměje se. Jako vždycky…jeho oblíbený pití. "JO, myslím, že tam ještě je," kouknu do lednice. Jo, je tam. Naliju mu a donesu. "Děkuji," poděkuje a krásně se na mě usměje. Zmohnu se akorát na něco jako úsměv. Bill sedí na křesle, já na gauči. Zapnu televizi. Zase dávaj Komisaře Rexe. "Dobrej seriál co?" navazuje konverzaci Bill. "Hm, asi jo," podotknu. "Achjo," vzdechne Bill a zvedne se. Jde si sednout za mnou. Sedne si a obejme mě. "Řekneš mi konečně, co se děje? Nebo co se ti stalo?" ptá se Bill. Já koukám akorát do blba a neodpovídám. "Anet!" zatřese se mnou. "Jo, no…já nevím. Nic se nestalo…já jen, že je tu to, čeho sem se nejvíc bála," řeknu mu. "A to je?" zeptá se. "No…víš…no prostě. Já se zamilovala….zase…a prostě…mám strach…" "Do koho ses zamilovala?" zeptá se Bill. "No do koho asi? Do tebe," konečně se usměju. "Konečně úsměv," raduje se Bill. "Já se taky zamiloval. Do tebe!" pohladí mě po tváři. Usměju se a políbím ho. Bill si mě k sobě přitáhne a začneme se líbat. Pak se mazlíme…opět cítím jeho vůni. Vzruší mě to. Začnu mu vyslíkat triko, on se nenechá a vysleče mi nátělník. Potom mě položí na záda a začne mě líbat na krku, pak na prsou a nakonec na břichu. Vzdychám slastí. Bill je rád a proto mi vysleče i trenky…už tam ležím úplně nahá. Bill mě začne laskat všude na těle. Nenechám to tak a vysleču mu kalhoty a pak i trenky. Pak do mě začne Bill pomalu pronikat…je to nádherný…

"Bylo to nádherný," řeknu potom Billovi. Jenom mě pohladí po tváři a usměje se. Pak se ještě mazlíme….

Bill odešel kolem oběda. Jdu teda do sprchy a najíst se. Přemýšlím, kdy jsem naposledy viděla mamku…ale nějak mě to netrápí. Když se konečně najím, napíšu Inge, že by sme mohly zajít do Olympu pořádně zas zapařit. Neozve se…sem na ni naštvaná..když v tom zvonek. "Zdaaaaaaaar vole, konečně ses ozvala," skočí na mě Inge. Skácíme se na zem. "Já tě zabiju," řvu na ni v záchvatu smíchu. "Tak voe…dotáhla sem si oblečení…dneska tu spím…je ti to jasný jo?" vybalí na mě… "Cože? To si děláš kozy?" hraju na ni divadlo…znejistí: "Nějakej problém?" A já vybuchnu smíchy. "Ty seš koza," dá mi pohlavek.

"Dělej ty kozo!" řve na mě z obýváku. "Jo! Dyť už jdu," zařvu na ni z pokoje. Nevím, co si mám obléct…nakonec se rozhodnu opět pro riflovou mini a černý top s menším výstřihem.

"No konečně!" řekne Inge, když slezu dolů. "Tak jdeme!" zavelí. "Taxík?" vyvalím oči, když ho vidím stát před barákem. "No, pěšky se mi nechce!" směje se Inge. "A kdo ho bude platit jako?" udělám na ni kvicht. "Nikdo!" řekne a směje se. Vlezu do taxíku a je mi jasné, proč ho nikdo nebude platit. Veze nás totiž její brácha.

"Jeeej! Tady je zas lidí!" řeknu otráveně. "Proč je tu dycky tolik lidí?" ptám se Inge. Ale ta už je u baru a objednává vodky. No opět do sebe kopnem 3 vodky a jdeme pařit. Paříme jako o život…na Billa si ani nevzpomenu. Pak začnou hrát ploužáky. Chci si jít sednout, ale někdo mě zastaví: "No ahoj kočko," uvidím Toma. "No ahoj brouku," směju se. "Zatančíš si?" zeptá se. "NO s tebou vždycky," mrknu na něj. Tak tančíme. Tom se na mě lepí. "Hej nelep se tak na mě! Já sem ti říkala, že budu věrná," směju se. "A komu?" podiví se Tom. "NO tvýmu bráchovi!" "Proč jemu?" podiví se. "NO my spolu chodíme!" řeknu mu. "Chodíte?" řekne a ukáže kamsi dozadu. Uvidím Billa, jak se tam objímá s tou holkou, co u mě ráno byla. Nahrne se mi krev do hlavy. "Omluv mě!" řeknu Tomovi. Jdu tam. Zaklepu Billovi na rameno. Otočí se a vyvalí oči. "Tak rozešli jo? A mně budeš nadávat do děvek?" zařvu na něj…

"Ale to není tak jak to vypadá!" snaží se mi situaci vysvětlit. Koukám, že teď se to obrátilo. Nejdřív já ho prosila, teď on mě. Neposlouchám ho a utíkám pryč z diskotéky. Vyběhnu před, opřu se o zeď a začnu brečet. Bill bohužel vyběhne za mnou. "Anet?!?" zařve. Neozvu se, ale on se otočí a uvidí mě tam. "Anet," řekne a skloní se ke mně. Chce mě obejmout… "Nech mě! Nesahej na mě!" řvu na něj. Bill se ale nenechá a násilím mě obejme. "Nech mě!"začínám být hysterická. "Anet! Uklidni se!" řve po mně Bill. "Uklidnit se? Ty hajzle, ty mi říkáš, že se mám uklidnit???" řvu po něm. Už nebrečím, jenom se třepu vzteky. Když jde prostě o moje city, neznám se. "Anet, mohla bys mě prosím poslouchat?" zeptá se Bill "Hm??" "Efa…není moje holka! Už není! Rozešli jsme se než odjížděla, bohužel ona to nepochopila, tak sem jí dnes pozval sem, abychom si to vyjasnili. Chápeš?" mele Bill. Neodpovídám… "Anet??" řekne Bill, "mohla by ses k tomu vyjádřit?" "A co ti mám na to říct? Jedině ti můžu věřit. Ale když sem viděla jak se po sobě sápete, tak ti nevěřím. Sbohem!" řeknu, vymaním se z jeho objetí a odcházím. Celou cestu domů přemýšlím nad tím, proč jsem tak pitomá, proč jsem mu na to skočila…na ty jeho sladký řečičky…to už je lepší Tom… Tom! Vezmu mobil a zavolám mu. "Prosím?" ozve se Tom. "Tome? Máš čas?" zeptám se ho. "Kočko, pro tebe vždycky…stav se za mnou na hotel," řekne mi. "Oki..už jdu," zavěsím.

"Ahoj kočko, no ty vypadáš," řekne mi Tom hned ve dveřích. "Já vím," kuňknu. "Posaď se, dáš si něco?" zeptá se. "Jo, coca colu jestli máš." "Jo mám." A donese mi velkou sklenici. "Tak teď povídej, co se stalo," řekne pak Tom. "No prostě…Bill mi lhal…s tou Efou, řek mi že spolu už nic nemaj, no a dneska, sám si to viděl," řeknu. "No…jeli jsme pak s Billem domů taxíkem a všechno mi řekl a…s Efou opravdu nic nemá, měla by si mu věřit…a asi tě doopravdy má moc rád," řekne mi Tom. Nic neříkám, jenom přemýšlím nad tím, co mi Tom právě řekl. "Anet?" ozve se Tom. "NO?" trhnu sebou. "Chceš zavolat taxíka, nebo chceš přespat tady?" zeptá se Tom. "No tady, jestli ti to neva," řeknu. "A u mě?" zakření se. "No radši tady na gauči," lehce se usměju. "Jo, chapu…tak dobrou. Jestli chceš, tak si zapni třeba televizi nebo nějakej film…pa," řekne a dá mi pusu na čelo. "Dobrou," odpovím mu. Přemýšlím, co budu dělat…nejprve se jdu osprchovat…ale co na sebe…vlezu Tomovi do pokje… "Tome?" řeknu potichu. "No?" řekne a rožne. "Ne nerožínej, jsem tu jenom v ručníku," směju se. "No a?" řekne a zvedne se a jde ke mně. "Co si potřebovala?" usměje se na mě. "No triko na spaní, nebudu spát přece nahá, že?!" mrknu na něj. Zase jde na mě ta nálada… Tom si přede mě stoupne a koukne mi do očí. Jenom se usměju. Vezme moji tvář do rukou a políbí mě. Nebráním se mu…mám na sex chuť. Líbáme se. Pak se přesuneme na postel. Tom mi strhne ručník a já jemu ty spodky, jediné oblečení co na sobě má. Je to pěkný, ale moc rychlý…zase to nedotáhne až do konce. Pak se vedle mě svalí a usne…bez jediného slova…pak toho lituju, že jsem se s ním vyspala…rozhodnu se si vzít nějaké tričko a jít přece jít spát na ten gauč. Usnu okamžitě…

Ráno mě probudí nějaký hluk. "Ty seš hajzl! Víš, jak moc jí mám rád a zase ji svedeš, když je přiopilá. To si říkáš brácha?" řve Bill po Tomovi. "No a? Já si nemůžu pomoct, když je Anet tak sexy…," slyším Toma. "Seru na tebe!" řekne Bill a už je v obyváku. "Ahoj," řekne mi a sedne si ke mně. Cítím se provinile…mohla jsem za to já…kdybych Tomovi nevolala, kdybych tam nevešla v ručníku. "Bille, byla to moje chyba..já zavolala Tomovi a pak sem vešla do jeho pokoje v ručníku.." řeknu mu. "No a? On se měl držet!" řekne Bill. "Ne Bille! Nechci, abyste se s Tomem kvůli mně hádali, ještě když to byla moje chyba…" vyskočím jako čertík z krabičky… "NO dobře, už se nerozčiluj. Hele my teď musíme na rozhovor a já se ti teda večer ozvu, můžu?" zeptá se Bill. "Klidně!" řeknu…

"Anet, můžu přijít kolem šestý?" přijde mi smska od Billa…kouknu na hodiny…jejda to je za půl hodiny… "Jo, klidně přijď!" odepíšu mu. Ihned se letím osprchovat a namalovat. Na sebe si vezmu červenej top a bílý šortky, protože je teplo…myslím, že zůstaneme u nás… Bill přijde přesně. "Ahoj lásko!" přivítá mě a dá mi velkou pusu. "Tady jsem ti přines kytky a něco na zub," řekne a podává mi drahou bonboniéru… "Tos nemusel," řeknu, překvapilo mě to. "Ale to neva, já chtěl," mrkne na mě. "A ještě jsem půjčil nějakej film…určitě ho znáš Šifra Mistra Leoparda," řekne. "Jj znám, ale ještě jsem ho neviděla," odpovím mu.

"Pěknej film," řeknu po filmu. "Jo, byl zajímavej," řekne Bill. Čekám, co se bude teĎ dít. Bill si mě k sobě přitáhne a začneme se líbat a mazlit….pak se přesuneme do mýho pokoje a milujeme se…konečně ho mám zase u sebe…vychutnávám si ho každičkým kouskem mýho těla. Pak oba usneme…vzbudí mě až smska, která přišla Billovi. Rozhodnu se, že se ji přečtu…otevřu, neznámý číslo: "Ahoj brouku, dnešek byl úžasnej…někdy ho zopakujem. Ina." Nevěřím vlastním očím…jaká Ina? On má další. A co tím myslela dnešek, vždyť byl na rozhovoru…nebo ne? Že by mi lhal až tak?? Miliony otázek mi probíhají hlavou….cítím, ale jak se mi zas slzy hrnou do očí…co teď? Koukám na Billa, jak spí…vypadá tak nevinně…je toho schopen mi tak lhát? Začnu brečet… Billa to vzbudí a lekne se. "Co se děje Anet?" Mrsknu po něm telefonu, ať si může přečíst tu jeho novou zprávu….přečte koukne na mě a….

Cítím slzy v očích. Bill mlčí… "Nemáš mi k tomu co říct?" zařvu na něj se slzami. "Dobře, nemáš je mi to jasný! A tys mi nadával do děvek! Kolik těch holek ještě máš? Efa, Ina..já..kdo ještě?" pustím emoce ven a vyřvávám na celej barák. Bill pořád mlčí a očí má sklopený. "Doprdele! Tak už něco řekni!" nevydržím to ticho. "Ina je moje bejvalá…včera v noci se mi ozvala…tak sem s ní dneska šel akorát na kafe…přísahám nic víc v tom nebylo," řekne Bill. "Proto si tak dlouho mlčel? Přemýšlel si jak mi zase zalhat! I s tím rozhovorem to byla lež co?! Hajzle!" zařvu a vlepím mu facku, "Táhni odsud! Už tě nechci v životě vidět. Seš minulost!" Bill se začne oblíkat a jde pryč…ještě řekne: "Mám tě moc rád, ale sám teď nevím, co chci." "A co jako? Nekrm mě takovýma sračkama. Mám toho po krk. Nenávidím tě!" zařvu a sesunu se na zem. Bill jde ke mně. "Ne! Běž pryč…děláš to ještě horší," brečím a brečím…Bill odchází.

"Anet! Seš v pořádku!" slyším mamku. Třepe se mnou. "Co se děje!" dostanu ze sebe. "Koukni se na sebe jak vypadáš. Co se stalo?" hysterčí mamka. "Ježiši mami. Neřvi prosím tě! Prostě Bill mi lhal. To je vše…teď mě nech být," řeknu a vytlačím ji z pokoje. Když mě volá na oběd, ani se neozývám. Dělám, že spím…pozdě večer odejde…ještě mě zkontroluje…za dva dny sem snědela snad jenom jedno teplý jídlo…a tak to se mnou jde celej týden…několikrát se za mnou staví Inge…a utěšuje mě…ale nemá to cenu…celej týden brečím..nic víc…Bill mi psal každej den aspoň pět zpráv, ale ani sem si je nepřečetla a hned sem je smazala…

V pátek kolem čtvrtý někdo zvoní. Jdu otevřít. "No zdaaaaaaaar!" zařve na mě Inge a opět na mě skočí..zase se skácíme..musím se usmát…jo konečně po týdnu nějaký úsměv. "Jupííí směješ se…hele běž se vykoupat..jdeme večer do Olympu," velí Inge. "Ige, já nikam nejdu…prosím nenuť mě k tomu..ještě do Olympu," převrátím oči v sloup. "NE!" řekne rázně Inge, "Běž se umýt a dělej!" "No dobře, ale moc zábavy se mnou nebude," vymlouvám se. "CO tady ještě děláš? Do sprchy sem řekla!" směje se mi Inga. Ale mně moc do smíchu není. Jdu se teda osprchovat…vylezu a Inge se na mě hned vrhne: "Teď tě namaluju a obleču." Celý to trvá strašně dlouho, ani nevím…no prostě .. nakonec mě navlíkne do riflové minisukně…černého topu s výstřihem a conversky…vycházíme něco po osmé.

"Paráda! Tolik lidí…to se budem bavit," podotkne Inge. "No ale jako bys nevěděla, že moc lidí nesnáším…" řeknu jí. Ale ona už mě táhne k baru kde objednává dvojité vodky…kopnem do sebe tři a já ještě navíc dvě a jdeme pařit. Ten alkohol mi pomohl, takže sem se uvolnila a pařím jako o život…když ale pustí ploužáky….je mi zase do breku. Inge to uvidí: "Hele nebreč…pojď najdem ti někoho!" řekne mi… "NE!" zařvu na ni. Ale to už mě z druhý strany chytá někdo jinej za ruku…otočím se a vidím Toma. "Smím prosit?" zeptá se. "Jo jistě." Odpovím mu…tak tančíme…ani nemluvíme… "Tak co ty a Bill?" zeptá se Tom. "Promiň, ale o tom já mluvit nechci!" "Jo, ale já jo…Bill je z tebe dost v prdeli…víš to?" mele Tom. "VždyŤ má Inu a Efu..a bůhví koho dál…" řeknu mu. "Hele pojď ven. Promluvíme si!" navrhne Tom..kývnu…

"Nebude ti zima?" má strach Tom. "Ne nebude! Tak pokračuj," pobídnu ho. "No prostě…minulej týden, jak ste se rozešli či co..tak s nikým ani nemluvil ten následující den..nakonec sem to z něho nějak dostal no..a prostě on tě miluje!" řekne mi Tom. "Hm…on tě za mnou poslal?" zeptám se Toma…. "Ne! Šel sem sám…protože nechci aby se trápil..prej si mu neodpověděla ani na jednu zpráva?!" podiví se Tom. "No je to pravda..já ji ani neotevřela…hned sem ji smazala…já ho asi taky miluju…ale…když sem tam viděla tu zprávu od Iny..a pak mi lhal, že byl na rozhovoru…" "Počki…my sme ten rozhovor měli mít, ale zrušil se…a pak potkal Inu, tak si šli sednout na kafe..toť vše…" dokončí Tom. "Hm," řeknu akorát. "Tak co? Dáš mu ještě šanci?" zeptá se Tom. Přemýšlím… "Jo já bych mu i šanci dala, ale mám strach z ublížení…prostě mám strach z vážnýho vztahu…" smutním. Najednou uslyšíme smích, koukneme se oba stejným směrem…a tam stojí Bill a Efa…líbají se a smějí se… "Tomu říkáš, že mě miluje?" kouknu na Toma a zadržuju slzy… "Hej promiň, ale já sem to sám nevěděl…"brání se Tom…Bill mě spatří a odtrhne se od Efy…. "Klidně se držte za ruce! Bille prokoukla sem…tady brácha se tě přišel zastat, ale zklamal se v tobě taky…" řeknu Billovi… Bill otvírá pusu a chce něco říct, ale zastavím ho: "NE! Nic neříkej…už není co říct…děvkař seš ty! Sbohem!" řeknu a běžím pryč….pak slyším jenom smích Efy…a pak Toma jak na ni řve: "Ty seš ubohá kráva!"…. brečím…sednu si na nejbližší lavečku a zas brečím… v tom mi někdo sáhne na rameno…otočím se….

"Co tu děláš?" zeptám se Toma. "No, když jsem tě viděl v jakým stavu si byla, tak sem za tebou běžel…no měl se o tebe strach," usměje se Tom. "Díky," řeknu. "Můžu si sednout?" zeptá se Tom. "Jo můžeš." "Anet, je mi to strašně líto…já nevěděl, že se dali ti dva dohromady…nemyslel jsem to špatně," omlouvá se mi Tom. "Ale já to přece vím," lehce se usměju. "Jo! Ještě se usměj," řekne Tom. Ale já nic… "Promiň, asi ti moc do smíchu není…" řekne Tom. "Hele nechceš odprovodit domů?" nabídne se Tom. Kývnu…zvedneme se a jdeme…Tom mě pak chytne za ruku. Podiveně se na něj kouknu. "Vadí ti to? Já tě klidně pustím," lekne se Tom. "Ne!"zastavím ho, "Nevadí mi to." Celou cestu mlčíme…

"Tak dobrou noc," popřeju Tomovi. "Dobrou!" řekne a dá mi pusu na líčko a jde pryč… Doma jdu rovnou pod sprchu…snažím se potlačovat slzy, ale nějak to nejde…zase brečím…

Když už usínám zapípá mi mobil. To bude zas Bill…ne Tom: "Ahoj Anet…kdybys kdokoliv potřebovala, ozvi se…mám tě moc rád. Tom. Jinak Bill…no dal sem mu trochu na hubu. Dobrou!" Vyvalím oči…oni se zas porvali…panebože…usměju se, protože to Billovi patří…rozhodnu se, že na Billa už zapomenu a budu aspoň kamarádka s Tomem.

Ráno se probudím s úsměvem na tváří…ani sama nevím, proč se směju…asi protože si vzpomenu na Toma…mám někoho (teda ještě Inge) na koho se můžu spolehnout…ve zlém i v dobrém…Kouknu na mobil a mám tam smsku: "Ahoj Sluničko, jak ses vyspala?Tom." Vyvalím na to oči…ty voe, co mi to ten Tom píše…usměju se. Hned mu odepíšu: "Ahoj Tome, no vyspala sem se vcelku dobře…už je mi i líp…díky za zprávu…potěšila mě…měj se pěkně."

"Dobré ráno!" pozdraví mě máma. "Co ty tady děláš?" začnu se smát. "Jejda, vlastní dcera už mě tu nechce. No to je vrchol!" směje se se mnou mamka. "Ne, já jen, že je to nezvyk tě tu mít hned ráno," culím se na ni. "Už je líp?" zeptá se mamka. "No ani ne…ale bráním se tomu…byl to fakt hajzl," posmutním. "NO dobře..nebudem se o tom bavit," uzavře mamka debatu…a já se jdu umýt. Když přijdu zpátky, mamka už doma není a jídlo na oběd mám nachystaný na stole…najím se a jdu si lehnout k televizi…začne mi ale zvonit mobil…koukám na display…volá mi Tom. "Co se děje Tome?" zeptám se místo pozdravu. "Nic!" začne se Tom smát, "Já jen jestli máš čas…jestli se můžu třeba stavit." "Jo můžeš sem doma.," řeknu mu… "NO ta mi pojď rovnou otevřít!" začne se zase smát a položí telefon. Jdu teda otevřít…fakt tam stojí Tom…a tlemí se na celý kolo. "Haha," řeknu s ironíí v hlase. "Ale tož, kočko…" řekne Tom dá mi pusu a jde dovnitř, jako pán domu. "Co sem lezeš?" začnu se smát. "No, si mě pozvala ne?" mrkne na mě. "A jo!" cvrnknu se do čela a vypláznu na něj jazyk. "Cos to přitáhl?" zeptám se, když vidím, že má batoh. "No čistý spodní prádlo, něco k jídlu a filmy," culí se. "Čistý spodní prádlo?" vyvalím oči. "No, pro jistotu…kdybych tu zůstal," řekne a jde si sednou do obýváku. Jenom kroutím hlavou…Donesu něco k jídlu, pití a zatáhnu žaluzie a už koukáme…nejdřív se koukáme na nějakou komedii ani nevím, co to je…všimnu si, že Tom pospává…musím se začít smát… "Co se směješ?" lekne se Tom. "Tobě…jak spíš!" směju se dál. "Pff" řekne Tom a začne mě lechtat. "Hej nech toho , bo udělám loužičku!" řvu na něj. Chci se mu vytrhnout, ale je silnější. Dostane mě na lopatky…chci se mu zas vyvlíknout…nejde to… "Necukej se," řekne mi…přestanu…koukne mi do očí…pak mě políbí…ale tak nějak jinak…jinak než dřív…vychutnávám si to…pak si ale vzpomenu na Billa a odtrhnu se… "Co se stalo?" lekne se Tom. "Nic..já si jen vzpomněla na Billa," vzlyknu. "Promiň, to jsem nechtěl…snad abych teda šel," zvedne se Tom… "Ne! To ne..zůstaň tady," zastavuju ho. Tom se teda zastaví a otočí se: "Já ti nechci ale ubližovat!" "Chm!" vypustím ze sebe… Tom ke mně přistoupí a opět mě políbí….přitáhnu si k sobě a líbáme se…potom se přesuneme do pokoje…tady se mazlíme…pak se spolu i vyspíme… Tom je ale úplně jako vyměněnej…nechápu to…dává si záležet na tom, aby mě uspokojil..neustále mi šeptá krásny slovíčka do ucha…je to prostě krásný…

Ráno mě Tom probudí nádherným polibkem… "Dobré ráno kočko!" pozdraví mě Tom. "Dobré!" řeknu a protáhnu se jako kočka…

Tom odchází kolem poledne a já si jdu ještě lehnout…probudím se kolem pátý…přemýšlím, co budu dělat…mohla bych překvapit Toma….jdu se osprchovat a namalovat se…pak opět stojím před skříní a nevím, co si obléct… nakonec se rozhodnu pro džíny a triko s růžovou lebkou…takový co má i Avril… ještě conversky a jdu…říkal, že dneska mají volno tak by tam mohl bejt…

Nastoupím do výtahu a jedu až do osmýho patra..je mi nějaký horko…zaklepu na jeho pokoj a čekám … nikdo ale nepřichází…zaklepu znova…taky nic…chci jít už pryč, když se otevřou dveře. V nich stojí udýchanej Tom jenom v trenkách. "Co ty tady děláš?" vyvalí oči. "No to je teda přivítání," odfrknu si… "No, já jen…," nedořekne, protože se zezadu ozve: "Miláčku, kdo to je?" A za Tomem se objeví prsatá blondýna…očividně starší jak já. Jenom zalapu po dechu. "To je zas fanynka? Tak jí dej panebože podpis a pojď zpátky za mnou do postele!" řekne a jde pryč… Tom se nadechuje, chce něco říct, ale zastavím ho: "Dost! Nic neříkej. Myslela jsem, že to co se stalo v noci bylo z lásky…byl to opravdu jenom pocit…seš stejnej jako brácha…ještě mi říkej, že máš taky zmatek…běžte oba do hajzlu!!!" zařvu na celý patro….

Hovno "Co se tu děje?" vyleze ven Bill… "Ježiši..ještě ty," obrátím oči v sloup. "Cože?" nechápe Bill. "Nic! Hajzli ste oba dva! Dvojčata zasraný!" zařvu ještě přes celou chodbu a pak utíkám po schodech dolů…slyším za sebou volat Billa: "Anet! Stůj!" Neposlouchám ho…pořád běžím…vyběhnu před hotel a musím se zhluboka nadechnout. Chci jít, když mě někdo chytí za ruku…otočím se a vidím Billa…. "Nesahej na mě!" vykřiknu, vytrhnu se mu a jdu pryč… "Anet! Stůj! Musíme si promluvit!" snaží se mě zastavit. "A o čem jako? My už si nemáme co říct! Zklamals ve všem!" vpálím mu do oči. "Já vím, že jsem tě zklamal," podotkne. "Jo zklamals…a už mě nech být!" "Ne Anet! Ne! Já tě miluju. Nenechám tě jen tak odejít!" mluví a mluví. "Prosím tě…takový kecy si nech pro Efu nebo Inu…na mě to už nepůsobí…nevěřím ti ani slovo!" řeknu mu…už otvírám pusu, že mu ještě něco řeknu, ale on mě umlčí polibkem…nedokážu se bránit, takže ho líbám taky…začnou mi téct slzy po tváři. "Neplač!" řekne Bill a začne mi utírat slzy… "Ne! To není vůbec správný…nech mě bejt Bille fakt to jenom zhoršuješ!" chci jít pryč, ale chytne mě zas za ruku. "Anet, nechoď nikam…neříkej, že ke mně nic necítíš…po tom polibku…" řekne Bill. "Já ale nikdy neřekla, že k tobě nic necítím, já tě miluju…a ty to víš…moc dobře to víš, ale prostě…jenom mi ubližuješ!" řeknu mu. "A to si mi sliboval, že mi nikdy neublížíš!" "Já vím, ale prostě…já mám teď strašnej zmatek v hlavě," řekne. "Tak proč mi teda říkáš, že mě miluješ? Ty mě nemiluješ..ty totiž nemiluješ nikoho…možná máš rád..a to mě..snad…Efu a Inu. Nemiluješ!" "Ne! Miluju! Tebe!" řekne a chce mě obejmout… "Ne Bille! Nedělej to!" řeknu. "Ale proč? Proč ne? Vždyť mě miluješ ne?" diví se Bill "Jo! Miluju, ale bohužel nemůžem bejt spolu!" "Proč spolu nemůžeme bejt?" zeptá se Bill. "Jak si řekl, máš zmatek v hlavě…nejdřív si musíš ujasnit koho vlastně chceš. Já se kvůli tobě nebudu trápit!" řeknu mu. "Ne Anet! Tak to není…budem jenom spolu…budeš bydlet se mnou a všechno bude OK..budeš se mnou jezdit na turné…zveřejníme to v novinách…ano tak to bude!" sní Bill. "Přestaň snít Bille…zas potkáš nějakou slečnu a budeš ji milovat…a na mě zapomeneš. Ne Bille!" Bill jde ke mně a obejme mě…snažím se mu vytrhnout ale nejde…. "Nebraň se Anet…já vím, že to chceš….jako já," řekne Bill a políbí mě…snaží se dostat svůj jazyk do mé pusy….nejdřív se bráním, ale pak mu bohužel podlehnu. Líbáme se tam snad půl hodiny… "Pojď jdeme k tobě!" řekne Bill… "Ne Bille! Je konec! Zapomenem na to, že mezi náma kdy něco bylo!" řeknu rázně. "A proč zase?" vykřikne Bill, "já tě miluju nechápeš to?" "Bille netrap mě…neříkej to," začnu brečet, "nevíš koho chceš…neříkej to…prosím…prostě mě vymaž ze svýho života…já se taky budu snažit zapomenout…a Tom ať na mě taky zapomene. Na Kaulitz-Twins chci zapomenout, jako by v mojem životě vůbec nebyli!" dostanu ze sebe a řvu jak malý děcko. "Nebreč," začne mě utěšovat Bill. "Ježiši nesahej na mě!" začínám být zas hysterická. "Anet! Uklidni se…všechno můžeme v klidu vyřešit," řekne Bill. "Tady se už nic řešit nebude..ty to nechápeš???...já už tebe ani Toma nechci v životě vidět…chci na vás zapomenout. Vymazat vás úplně ze svýho života!" dostanu ze sebe… "Proč? Proč chceš ničit naši lásku?" ptá se Bill…už mi to fakt leze na nervy. "Jakou lásku? Já miluju tebe..ty máš rád další tři holky…" "Ne tak to není…je mám rád ale tebe miluju!" mele Bill pořád svou. "Bille přestaň…teď jdu domů…a poslouchej mě," začnu ale slzy se mi zas hrnou do očí, "zapomeň na to, že si mě kdy znal…zapomeň prostě na všechno! Už mi nikdy nepiš…SBOHEM!" řeknu a jdu pryč…Bill tam jenom stojí…a vyděšeně na mě kouká….

Tak takhle skončila moje láska s Billem…jo mohla sem to s ním ještě zkusit…ale proč? Vím, že by mě znova podvedl…není ještě připraven na pevnej vztah…já ho milovala, ale tohle bych fakt nedokázala vydržet…miluju ho ještě a nedokážu na něj zapomenout..kdykoliv ho vidím v televizi, nebo někde na plakátě či obrázku…hrnou se mi slzy do očí…vzpomenu si na ty polibky…doteky…ty noci … pláč je u mě na denním pořádku…jo Bill byl asi moje velká láska, kdo ví…já ale vím, že kdyby se tu kdykoliv u nás objevil, že bych mu asi zase skočila do náruče…